Posílat poděkování za šifrovačku měsíc poté, co proběhla, je mi trochu hloupé, ale byla by myslím škoda kvůli vlastní neschopnosti nepoděkovat vůbec.
Tedy, ač poněkud opožděně, chci moc poděkovat za hru. Hrozně mě mrzí, že jsme ji v průběhu vzdali, ale nějak jsem nedala na varování, že účast s miminy není doporučena, a přecenila svou schopnost táhnout dva dny mimino na břiše a batoh na zádech. Když se k tomu přidalo prochladnutí při kojení a nesednoucí šifra, kterou jsme dvě hodiny příšerně pracně a úplně blbě louskali, bylo to moc.
Je to trochu škoda, protože obecně byly šifry vážně povedené (třeba ze scrabblu jsem unešená doteď), trasa krásná (byť mi tedy není jasné, jak ji někdo mohl celou projít s kočárkem), nápovědníci (nebo minimálně nápovědnice, se kterou jsme mluvili) velmi milí a přiměřeně nakopávající.
Zároveň jakkoliv mě mrzí, že jsme to vzdali a neužili si Civilizace víc, asi právě díky tomu z ní zůstal příjemný pocit.
Myšlenka, že příští rok bude mimino dost staré na zapůjčení, takže si hru užiju tak, jak si při péči orgů zaslouží, mi teď dost naráží na realitu, ale tím spíš jsem ráda, že jsem aspoň ten kus letošní Civilizace mohla mít.
